„Výduť břišní aorty dlouho narůstá bez příznaků a někteří hubení pacienti ji mohou objevit jako pulzující útvar na břišní stěně,“ vysvětluje MUDr. Vlachovský.
„V podstatě jde o lokalizované rozšíření tepny o více než 50 % normálního průměru. Netýká se to jen břišní aorty, ale i ostatních tepen v těle. O dilataci břišní aorty lze mluvit při průměru větším než 3,5 cm, protože normální velikost u mužů je okolo 2,5 cm,“ vysvětluje lékař.
„Souvisí to s tím, že nedochází k omezení průtoku krve a tepna se postupně bez jakýchkoliv příznaků rozšiřuje. Pokud netlačí na něco zásadního, což ve většině těchto lokalizací nenastává, tak pacient nepociťuje žádné zvláštní příznaky. Nicméně právě proto je zvětšování zákeřné, protože tepna naroste do rozměrů, kdy už může dojít k zásadním komplikacím,“ vysvětluje MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D.
„Hlavní komplikace spočívá v tom, že výduť praskne a nastane hemoragický šok, tedy šok z velkého vnitřního krvácení. Člověk to může pociťovat různě, od velkých bolestí až po okamžitý kolaps a ztrátu vědomí. Jde o náhlý vznik velkého vnitřního krvácení.“
„Bohužel, pokud už výduť praskne, tak úmrtnost je obrovská – mezi 30-90 %. Až polovina pacientů se nedostane ani do nemocnice, nebo na operační sál. Proto je pro nás důležité sledovat pacienty, zavčas reagovat a indikovat k nějakému operačnímu výkonu.“
„Většinou je nutné sono doplnit o CT vyšetření, protože je přesnější. Umožní nám posoudit stav cév v místě aorty, v pánvi a na dolních končetinách. Až na základě tohoto vyšetření se dá říci, jak je výduť velká a zda je potřeba ji léčit chirurgicky, nebo stačí jen sledovat. Následně můžeme stanovit, je-li možné řešit výduť aorty i jinak, než chirurgicky.“
„Momentálně jediné kritérium, které nás tlačí k operaci, je velikost výdutě. A v případě, že má pacient nějaké příznaky, které se nedají vysvětlit ničím jiným než zjištěním zvětšení břišní aorty, přistupujeme k operaci. Obecně se akceptuje velikost 5-5,5 cm,“ dodává lékař.
„Po přeměření výdutě se musí vyrobit vhodná náhrada. Jedná se v podstatě o konstrukci tvořící jakýsi skelet potažený látkou. Pacienta čeká něco jako operace, která ale není v celkové anestezii. V obou tříslech se udělají malé řezy a přes tepny se zavede do místa výdutě náhrada ve sbaleném stavu. Pomocí radiologických přístupů (u operace je vždy cévní chirurg a radiolog) se rozvine a zkontroluje, zda vše sedí a jsou tam všechny dílky. Během hodiny je hotovo,“ vysvětluje MUDr. Vlachovský, Ph.D.
Výhody:
Nevýhody:
Zákrok je součástí zdravotního pojištění. Metoda EVAR není vhodná pro každého. Je důležité, jak vypadají přívodné tepny, které umožní přivést do místa náhradu. Pokud má člověk nevhodný tvar tepen v pánvi a jsou příliš vinuté, není možné metodu EVAR provést.
„Je potřeba co nejdříve zavolat záchranku. Čas je zásadní. Pokud pacient o problému ví, musí informovat už záchranku. Pokud člověk neví, i tak je nutné dobře popsat příznaky. Pak už je to jen na cévním specialistovi, aby zasáhl co nejrychleji,“ uzavírá MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D.
V případě, že máte případy výdutě aorty v rodině, je vhodné preventivní vyšetření okolo 50. věku života.
Celý rozhovor s MUDr. Robertem Vlachovským, Ph.D. si můžete poslechnout zde >>.